Čokoládový likér

26. března 2010 v 8:51 | Alena Ludvíková
Když si dnes  ( i po tolika letech ) vzpomenu na čokoládový likér, dělá se mi trochu špatně. To jsme se kdysi rozhodli s jedním spolužákem, že na oslavu ( už nevím čeho ) vypijeme spolu nějaký dobrý alkoholický nápoj. Čokoládový likér se nám zdál hlavně pro ten krásný název nápojem velice vhodným. Jarda tedy likér koupil a já navrhla pro jeho konzumaci Stromovku. Bydlela jsem už sice v Braníku, ale Letná zůstala pro mne stále tou nejlepší čtvrtí z celé Prahy. Jarda byl z Vinohrad, ale vždy se  rád podřídil mým požadavkům.
Našli jsme si osamělou lavičku pod košatým stromem a otevřeli láhev. Jarda přinesl dokonce malé skleničky. Likér chutnal sladce, voněl po čokoládě a my jsme s chutí pili... Jaroušek byl hodně nesmělý šestnáctiletý kluk, odvážil se mě jen letmo políbit, ale já jsem byla šťastná, měla jsem slavnostní pocit něčeho zakázaného, co by se nemělo, co je ještě pro nás tabu, proto ovšem tak lákavé. Zkrátka jsme pili, dokud v láhvi něco bylo. Pomalu se vytrácel okolní svět, vše v naší blízkosti nabylo jiných rozměrů, barvy i tvary poněkud splývaly a pohupovaly se ... udělalo se mi nevolno, náhle jsem zatoužila jít domů. Vstali jsme a zamířili k tramvaji. Ani nevím, jak jsem nastoupila do sedmnáctky, Jardu jsem někde cestou ztratila. Tehdy se platilo přímo v elektrice, chtěla jsem peníze podat průvodčímu, ale před sebou jsem viděla čtyři zcela stejné průvodčí... uvědomila jsem si, že ve skutečnosti nejsou čtyři, že jen já jsem ukrutně namazaná. Namířila jsem tedy ruku doprostřed oněch mužů a vyšlo to. S lístkem v kapse jsem si sedla někam do rohu vozu a šťastně dojela až do Braníka. Musela jsem jít kus pěšky ( tenkrát tam autobus od tramvaje ještě nejezdil ), ale to mi pomohlo, aby maminka hned nepoznala, oč jde. Bylo mi zle, hlava třeštila, žaludek se svíral... už nikdy čokoládový likér!!! Nikdy nebudu pít... umiňovala jsem si.
Dodržela jsem to jen napůl. Trochu alkoholu mohu, ale čokoládového likéru jsem se už opravdu nikdy ani nedotkla. 
A Jarda? Ráno ve škole nebyl. Šel ten večer domů z Letné celou cestu pěšky, doma padl do postele a svět se s ním točil ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama