Trojka z mravů

18. dubna 2010 v 8:49 | Alena Ludvíková
V sextě jsem dostala 3 z chování. Došlo k tomu takto:
Seděla jsem o přestávce ve třídě a opisovala jsem si nějaký úkol. Asi z matematiky, ta mi zrovna moc nešla. Zůstal tam taky Kamil, Standa a Karel. Kluci se rozhodli, že vyhodí jednu polorozbitou lavici z okna. Chopili se jí a s nadšením ji vystrčili z druhého patra do dvora. Ozvala se děsná rána, vyskočila jsem z lavice a běžela se podívat. Ležela tam na dlažbě a z polorozbité už byla zničená úplně. Smáli jsme se tomu, kluci vyběhli na chodbu a já pokračovala ve svém opisování.
Zazvonilo a všichni se nahrnuli do třídy. Už věděli, že z okna vylétla lavice a rozmlátila se na dvoře. Nastalo vyšetřování. Profesoři si celkem snadno spočítali, odkud byla vyhozena, a tak volali jednoho žáka po druhém do ředitelny "k výslechu" , který byl zřejmě úspěšný. Zavolali si i mne. Věděli, že jsem zůstala ve třídě, tak se mě ptali, kdo tu lumpárnu provedl. Řekla jsem, že nevím. Samozřejmě tomu nevěřili a snažili se mě přesvědčit, abych spolužáky jmenovala. Stejně však už určitě věděli, kdo to byl. Trvala jsem na svém, nic jsem neviděla, hleděla jsem si svého. Nikdy jsem nežalovala, nechtěla jsem ani teď. Žalování mi připadalo jako zrada.
Tak jsem na pololetní vysvědčení dostala, zrovna jako ti kluci, trojku z chování.
Ale maminka se mě zastala. Šla do školy a řekla, že mě vychovávala k tomu, abych nikdy nežalovala. Byla skvělá, ale tu trojku mi už nikdo neodpáral. Musím však podotknout, že mi v ničem nevadila a časem vše jako vždy vyšumělo. V očích spolužáků jsem postoupila v důvěryhodnosti, v očích vyučujících poklesla na hranici nespolehlivosti a uličnictví.
Ale měla jsem snad žalovat? Zřejmě bych trojku z mravů nedostala, ovšem měla bych špatný pocit, že jsem udělala něco, co se příčilo mému přesvědčení...
Co myslíte vy, dnešní mladí lidé?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama