Znovu Bohoušek

1. dubna 2010 v 9:26 | Alena Ludvíková
Našla jsem své někdejší zápisky, v nichž se zmiňuji o Bohouškovi. O něm a jeho pokusech nás hypnotizovat jsem už psala v jednom ze svých článků, ale dnes opíšu to, co jsem napsala, když mi nebylo ještě ani patnáct let:
Jednou jsme spali já, sestřenka Hanka a dr. Bohoušek v jednom pokoji. Přijel jako obvykle až v noci, když už jsme s Hankou byly v posteli. Zase nic předem neoznámil! Byla to děsná legrace. On tvrdí, že umí hypnotizovat, tak dělal nade mnou nějaké čáry máry a tiše mluvil o tom, jak mi těžkne jedna ruka, potom druhá, jak se mi chce spát, jak se mi klíží oči, a protože mám smysl pro humor, tak jsem nejdřív usnula "jako" a potom doopravdy. Hanka ( je o pět let starší než já ) mi ráno vyprávěla, jak se bavila. Ona se mu moc líbí, je skutečně nadprůměrně hezká, tak se mu ani nedivím. Měla ze všeho strašnou psinu tak jako já, vždyť to zkouší i na mě. Ale nic podstatného mu ani jedna z nás nedovolila. Jen tak pusu a sem tam trochu pohlazení.
To uspávání je v jádru docela prima věc. Myslím, že dr. B. to ale moc neumí. Jednou mě taky hypnotizoval, nejdřív však maminku - povídal jí něco o zelených žabkách, jak skáčou u potoka - a ona skutečně usnula. Usnula, protože byla z práce unavená a rozhodně netušila, co bude dál. Pak totiž hypnotizoval mě. Zase jsem dělala, že spím a budím se teprve, až jeho doteky zacházejí dál, než chci. To by pak už nebyla legrace - a to rozhodně nedovolím.
Potom, když Hanka zase přijela k nám do Prahy, tak jsem jí zase pro změnu měla co vyprávět já. Zasmály jsme se a bavily se o chlapcích, o jejím Oldovi a taky o tom klukovi z tanečních, který se mi líbí.
Nevím, zda dr. B. tuší, že jsem doopravdy vlastně nespala. Když tu byl potom, tak jsme se večer v kuchyni bavili, přinesl víno, pak odešel do pokoje a maminka za chvíli spala jako dřevo. Přišel za mnou a já se jen tak mimochodem zmínila o tehdejším večeru. Divně se díval, oči měl červené - a brzy šel spát. Dost se mu divím, je docela mladý ( ovšem pro mne starý- je mu asi už  třicet ), ošklivý taky není, tak proč tohle dělá?
Okultismus mě zajímá, četla jsem o tom několik knih. Chtěla bych být přítomna na nějaké seanci s kulatým stolem, trojúhelníkem a lidmi stejného zájmu. Musí být skvělé umět se odhmotnit, tělo nechat v posteli a letět se podívat, kam se mi zlíbí. To bych se podívala na našeho velebníčka, je to prima člověk, ale určitě nevede zrovna život světce. A náš profesor Petrus ( zvaný plešaté médium )by byl určitě svůdný, kdyby se "tělo jeho vznášelo nad kobecem".
Co bude po smrti? Škoda, že to nevím, snad bych si ledacos ušetřila, ale takhle se musím nechat překvapit.
Tak jsem uvažovala v patnácti. A dnes? O tom zase jindy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama