Moje oblíbené knihy

16. května 2010 v 8:48 | Alena Ludvíková
V dětství jsem četla mnohem víc než teď. Bylo to jistě tím, že jsme ještě neměli televizi, ale nejen proto. Chodila jsem přece velmi často do kina - na Letné jsme měli pět "biásků" - pokud si vzpomínám bylo to kino Letná, Belvedere, Oko, U krále Václava a Veletrhy. To k uspokojení nás, dětí  z Letné, zcela stačilo.
Knihy však mě lákaly skoro víc. Snad intimita čtení, kdy jsem s knížkou byla sama, ničím a nikým nerušena ( někdy tajně pod peřinou s baterkou, jak jsem už psala ), úplně zabrána do děje, takže se okolní svět pro mě ztratil, snad větší možnost prožitku a ztotožnění se s některou postavou románu mě mnohdy přímo fascinovaly a vytržení do reality bylo drsnější než společný odchod z kina či divadla.
Už na konci první třídy jsem se pokoušela psát. Spíchla jsem špendlíky několik listů vytržených z bloku nebo ze sešitu dohromady a velkým dětským písmem psala příběhy o školních dětech, jejich radostech i strastech. Moc mě to bavilo. Představovala jsem si, že jsem spisovatelkou a moje knížka s bohatými ilustracemi je vystavena v knihkupectví Zmatlík a Palička na Letenském náměstí. Vždy jsem chtěla napsat román, který bude vydán a prodáván v knihkupectvích a lidé si ho budou moct také půjčovat v knihovnách. Tahle dětská touha se mi splnila až po mnoha letech ( v roce 2006 ).
Mými oblíbenými knihami v dětství byly hlavně románky o dětech, jejich životě a dobrodružstvích. Jako úplně malá jsem s potěšením četla časopis Punťa a Kiki - bylo to o pejscích, nebo Marbulínek a Lucinka - to zase byli čertíci, pak třeba od Štáflové o malé dívence Daně - Děvčátko Dana, Skautka Dana, Studentka Dana a Kamarádka Dana - vývoj holčičky od dětství do mládí. Měla jsem ráda Foglara. Jeho Hoši od Bobří řeky mě natolik zaujali, že jsem knihu přečetla za den ( spíš taky za noc ). Dojímala mě kniha Srdce od Edmonda d'Amicis, třeba příběh Od Apenin k Andám, ale i všechny ostatní. Četla jsem také Robinsonku Marie Majerové, později jsem si oblíbila Karla Čapka ( Válku s mloky, Krakatit, Bílou nemoc )... moc jsem tyto autory obdivovala. Vlastně jsem tak asi od dvanácti let četla úplně všecko, co mi přišlo pod ruku. Cliftonky, Sharkovky, rodokapsy, různé pornografie, dokonce i klasiku. Ale dovedla jsem už tenkrát odlišit dobrou literaturu od braku. A to je velmi nutné ...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama