Stříbrné tóny

27. srpna 2010 v 7:50 | Alena Ludvíková
Nemám hudební nadání, na žádný hudební nástroj nehraju, zpívat neumím. To však neznamená, že hudbu nevnímám. Tóny houslí mého nevlastního otce Pepy Bartoně ( píší o něm ve svém stejnojmenném článku ) mi zněly jako stříbrné vlnky mihotající se ve slunečních paprscích a střídavě rozechvívaly teplé i studené spršky okouzlující svou virtuozitou i hlubokým citem.
Vidím hudbu barevně. Stříbrná a zlatá převládá u klasiky, odstíny červené, žluté, zelené i černé u moderních žánrů. I světlo, prudký oslepující jas a stín nebo úplná tma se někdy střídají, dokonce se mi zdá, že jsem na lodi, která se buď mírně pohupuje na zelenavých mořských vlnách, či se zmítá v bouři pod temným nebem plným oranžově jiskřících blesků...
To vše ( a ještě víc)  ve mně evokuje hudba, ta krásná, sladká průvodkyně a nedílná součást našeho života ...

Věnuji tímto vzpomínku a dík Pepovi Bartoňovi, kdysi známému virtuosovi, "zázračnému dítěti" a vzácnému muži ...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama