Když jsem odmaturovala, tak jsem se mylně domnívala, že jsem zcela dospělá. Maturitas sice česky znamená zralost, rozum, ale ve skutečnosti každý člověk dozrává v jinou dobu a za jiných okolností. Někdo dříve, druhý později a s věkem to moc společného nemá. Znám mladé starce i staré lidi se srdcem mladých.
Můj strýček Boja byl takový věčně mladý, báječný chlap schopný všech vylomenin jako malý kluk. Užila jsem si s ním více psiny než s mnohými svými vrstevníky.
Není oč stát být šíleně dospělým, ba dokonce ani pouze dospělým. Dospělost věkem nemá nic společného s opravdovou dospělostí. Dospělý člověk jedná dospěle. Ale v duši si má zachovat "sny mládí", takové skryté místo, kam se vrací.
Myslím, že to krásně vyjadřují slova jedné písně:
"Už ti není patnáct let
a znáš svět ....
Přesto máš, jak sám víš,
dosud v kapsách tajnou skrýš,
no a tou se vracíš do dětství ...
A tak dál nosíš po kapsách sny mládí,
starej nůž s prošlou vstupenkou, to znám ...
A tak dál nosíš po kapsách sny mládí,
nač ten krám,
nač ten krám, nevíš sám ..."