Rozdělovat cokoli na dobré a zlé, dobro a zlo - je příliš černobílé. Co se jednomu zdá zlé, druhý zase tak černě nevidí. Existuje nějaká objektivita ? Každá doba předpisovala, co je zlé, co zase dobré, názory se různily, jak postupoval čas a jak se střídaly dějinné epochy. V každém období se měnily normy lidského chování a jednání.
V současném světě jsme zahlceni informacemi, odtrženi jeden od druhého, komunikujeme hlavně pomocí internetu a rúzných médií, nastává odcizení ... pojem dobra a zla pomalu odchází do říše pohádek ...
Dobré je to, co mi prospívá - tak dnes uvažuje většina lidí, někteří si ani neuvědomují dosah této úvahy či přesvědčení. I zlo páchané nevědomky zůstává zlem. Existuje ještě svědomí, které nám napovídá, co je dobré a co zlé ? I to se v průběhu docela krátkého času mění. Stále ho umlčujeme a přesvědčujeme, až nakonec se kdesi ztrácí ...
Ale dobro nevymizelo, jenom se mi zdá, že nevítězí. Když se s ním někdy setkám, snažím se ho zachytit, uchopit a podržet co nejdéle, protože je křehké a prchavé - brzy se skryje pod nánosem toho všedního "malého" zla, které se rozrůstá často nenápadně, ovšem vytrvale, poněvadž zapadá do úrodné půdy egoismu a lhostejnosti.
