Jen ty buď se mnou ...

1. října 2014 v 12:30 | Alena Ludvíková
Jen ty buď se mnou, lásko sladká
Tvůj úsměv je mé bázně štít
A tak tu stojím bez pozlátka
Až jednou zmizí, co je mně cizí
Jen pro tvůj úsměv chtěl bych žít
Chtěl bych žít, chtěl bych žít
Chtěl bych žít, chtěl bych žít ... ( Zpíval Waldemar Matuška )

Láska krásná, láska sladká, jarní vlání, stříbrný vítr...
Probouzí se tělo i duše, něco báječného, dosud nepoznaného, očekávaného, kouzelného ...
Stisky rukou, letmý polibek kamsi na tvář, snění a touha po tom úžasném, co přijde ...
Platonická láska je příslib do budoucna ...
První láska. Bylo mně 12 let, jemu o rok víc. Stáli jsme před naším domem, drželi se za ruce a na rozloučenou mi dal lehounkou pusu na tvář, já jsem se začervenala a zmateně utekla do domu. Pak jsem snila o jeho nádherně modrých očích se zelenými plamínky ... Chodili jsme spolu bruslit na Zimní stadion a na kurz angličtiny. Jednou mi poslal vánoční pohled - zasněžená krajina v temné noci ( Tichá noc, svatá noc ) - ten pohled mám dodnes. Ale kde je má první láska, sympatický Jiřík z Libně, nevím.
Lásko má, lásko má
Dej se vést a polož bílou růži
Za nás na ten práh¨... ( W: M: )

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama