Já v čase

24. září 2016 v 14:59 | Alena Ludvíková
Kdo jsem to já ? Tak jsem se ptala už asi v deseti letech. Dívala jsem se do zrcadla a viděla malou hubenou holku s tmavýma očima. Tak jsem vypadala, ale otázka spočívala a spočívá v něčem jiném. Někdy v hloubi nitra tohle vůbec nevím. Otázka vyvolává zmatek a údiv. Kdo jsem, odkud jsem přišla, kam jdu ... a proč ? Když zavřu oči, svět kolem mne mizí, když je zase otevřu, je vše zase tady, znám to, vnímám okolí svými smysly. Ale je ještě něco mimo ně ? Určitě, jenom já to nemohu poznat, to něco nekonečného je pro mne konečnou bytost nepoznatelné. Žiji v reálném čase, od - do ... Ale věčnost mě pohltí, propadnu se do ní a přestanu existovat. Kdo tedy jsem ? Vyslovuji své jméno, které je pouze pro tento svět, jednou vzniklo, jednou zanikne. Co bude potom ? Nevím ... Čas také neexistuje, ten je jenom pro nás, pro mne...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 womm womm | E-mail | Web | 24. září 2016 v 16:25 | Reagovat

Je zaujímavé uvažovať o tom či čas naozaj neexistuje. Veď predsa starneme. Veci sa hýbu a menia. Všetko má svoj chod. Čas pomenúva teda jav, ktorý je viditeľný. Čas ako pojem je možno ako pojem abstraktný ae ako jav mi príde až príliš konkrétny ;-)

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 24. září 2016 v 17:36 | Reagovat

Zajímavá myšlenka...
...jednoho dne na to jistě přijde, možná pak půjde všechno snadněji.

3 Eliss Eliss | Web | 24. září 2016 v 18:37 | Reagovat

Také se často zamýšlím nad nebytím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama